O betlémech z liturgického hlediska
K vánocům patří neodmyslitelně betlémy, tj. scénické zobrazení Kristova narození.
Za kolébku betlémů je pokládána Itálie, kde podle legendy svatý František z Assisi chtěl touto scénou ozvláštnit vánoční liturgii.
První stručnou zprávu o stavbě betlému na našem území máme z roku 1562 od jezuitů z pražského Klementina.
Zákaz stavby betlémů v chrámech podle nařízení Josefa II. v letech 1782 - 1785 vyvolal přesun zvyku stavění betlémů do lidového prostředí.
První polovina 19. století se pak stala ” zlatým věkem” našich betlémů.
Ustálilo se scénické ztvárňování Svaté rodiny, Tří králů, pastýřů s ovečkami a darovníků.
Vedle výrazu betlém, odvozeného od města Betléma v dnešní Izraeli, kde k biblické události došlo, se užívá i výraz jesličky, kdy běžná součást vybavení chléva posloužila jako lůžko pro novorozeně.
Oba pojmy vyjadřují jedno - scénu stědrovečerního zázraku. Hlavní postavy vánoční scény je Svatá rodina.
Panna Marie s Josefem a ležící Ježíšek.
Schéma Svaté rodiny naplňuje magické číslo ”3”, v dalším pak trojice králů.
Skupina Třech králů - Kašpar, Melichar a Baltazar s okázalou nádherou tvoří protipol k nuzné Svaté rodině.
Veškeré bohatství se však sklání před jesličkami a chudobnými pastýři v blízkosti : před Bohem si jsou všichni rovni.
Stavitelé betlémů respektovali liturgický kalendář. Adventní betlém - vystavován před vánocemi, v poloprázdném prostoru před chlévem putuje mezi pastýři sv. Josef s P. Marií a hledají nocleh.Vánoční betlém - od vánoc do Tří králů / 6. ledna / . K Svaté rodině v chlévu přicházejí darovníci, pastýři nesou ovce.Tříkrálový betlém - darovníky nahrazuje pestrý průvod králů. Na Hromnice vystavování betlémů končí.
