Vahadel určených k vedení marionety je mnoho druhů, podle držení a vedení loutky loutkařem se dělí na:
A) podélná vahadla- převážně pro vedení loutek zvířat
B) svislá vahadla- použití převážně pro loutky lidí a vzpřímených figur
U svislého typu vahadla tvoří ruka volné sevření, přičemž ukazováček a palec je rozevřen do tvaru písmene U. Na takto rozevřené prsty zavěsíme vahadlo, přičemž pohyblivá nožní příčka vahadla spočívá mezi prvním a druhým článkem ukazováčku a na prvním článku palce. Ostatními prsty obklopíme dřík vahadla, aby nám nevyklouzlo z ruky.
Pohyb hlavou dopředu (přikývnutí) se děje mírným předklonem vahadla loutky, kdy se váha přenáší na zádovou nit upevněnou
na ostruze vahadla. Pohybem vahadla v této poloze se natáčí hlavička do stran.
Zvýraznění mluvení loutky se děje mírným pohybem vahadla.
Provádí se pohybem palce a ukazováčku střídavě nahoru a dolů. Čímž se tento pohyb pomocí volné příčky přenáší na nohy loutky. Současně pohybujeme celou rukou vpřed ve směru chůze loutky.
Ruce loutky ovládáme volnou rukou. To je ruka, která právě nedrží vahadlo. Začínající loutkoherci používají gestikulaci rukou pouze jako podporu mluveného slova loutky. Pro složitějši pohyby se používá dalších pomocných šňůr.